|
|
|
|
Školní program proti šikanování
Minimální preventivní program na školní rok 2011 -
2012
Školní preventivní strategie školy na období 2009 - 2013
Škola: Základní škola Ostrava-Hrabová, Paskovská 46, příspěvková organizace Školní metodik prevence: Mgr. Alena Gomolová
1. ÚVOD Prevence rizikových projevů chování (sociálně-patologických jevů ) se již stala nedílnou součástí výchovy i výuky na základní škole, ovšem hranice školy do značné míry přesahuje. Prevenci chápeme jako prostředek, kterým dětem naznačíme, jak zaujímat postoje a názory, jak argumentovat a diskutovat, jak přijímat a odmítat, jak se nebát říci svůj názor, jak využívat volný čas, jak pochopit sám sebe, jak poznat ostatní, jak hledat ty správné lidi a být tím správným člověkem mezi nimi.
Vedle rodiny je základní škola místem, kde se utváří osobnost žáka. Cíle v rámci prevence lze rozdělit na dlouhodobé, které předkládá Školní preventivní strategie (ŠPS) v horizontu několika let, a krátkodobé, které jsou velice konkrétní a zachycuje je Minimální preventivní program (MPP) jako dokument daného školního roku zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. 2.1. Dlouhodobé cíle v rámci ŠPS
2.2. Krátkodobé cíle v rámci ŠPS
2.3. Cíle MPP Cílem minimálního preventivního programu (dále MPP) je tedy taková osobnost žáka, která bude "na svůj věk" natolik zralá, že dokáže na problém ukázat, zkoumat ho, ptát se, srovnávat a pochopit ho, která bude schopna učinit rozhodnutí, která si bude vážit svého zdraví a umět nakládat se svým volným časem. 3. VLASTNÍ PROGRAM Pro MPP a jeho realizaci je nutné vymezit konkrétní aktivity podle věku, resp. jednotlivých ročníků, vytvořit variabilní časový harmonogram, specifikovat realizaci primární prevence v rámci ZŠ i mimo ni.
3.1. Platná legislativa:
3.2. VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ = rizikové projevy chování Při vymezení sociálně patologických jevů lze vycházet z Metodického pokynu MŠMT, č.j. 20 006/2007-51, v němž primární prevence sociálně patologických jevů u žáků je zaměřena na:
a) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků:
b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:
3.3. OKRUHY PREVENCE RIZIKOVÝCH PROJEVŮ CHOVÁNÍ ŽÁKŮ TEDY JSOU:
3.4. Vymezení primární prevence
„Primární prevencí rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se rizikovými projevy chování, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření. Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci, tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Jsou to tedy programy, které se zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování. Nejjednodušší definicí specifických preventivních programů je tzv. ekonomická negativní definice: Programy specifické primární prevence jsou všechny takové programy, které by neexistovaly, kdyby neexistoval problém rizikových projevů chování, tj. tyto programy by za neexistence fenoménu sociální patologie nevznikaly a nebyly rozvíjeny.“Specifická primární prevence může být realizována jako
Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů, pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (např. různé volnočasové aktivity) by existovaly a byly by žádoucí i v případě, že by neexistovaly rizikové projevy chování.
3.5. Vymezení sekundární prevence Sekundární prevence – předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování. V tomto pojetí je sekundární prevence název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení.
3.6. Základní kompetence prevence
3.7. Charakteristika školy Název školy Základní škola, Ostrava-Hrabová, Paskovská 46, příspěvková organizace se sídlem: Paskovská 46/110, 720 00 Ostrava-Hrabová IČ: 70989061 Ředitel školy: Mgr. Helena Nováková J. Škody 185/8, 700 30 Ostrava-Dubina Zřizovatel Statutární město Ostrava - městský obvod Hrabová se sídlem: Bažanova 4, 720 00 Ostrava-Hrabová
Druhy a typy školských zařízení, která škola sdružuje: 1. Základní škola: kapacita 700 žáků současný stav 430 žáků 2. Školní jídelna: kapacita 400 jídel 3. Školní družina: kapacita 130 žáků
Základní škola byla zařazena do sítě škol: 1.1.2003 Webové stránky školy: www.zshrabova.cz.
Základní škola v Ostravě – Hrabové je umístěna na začátku obce , poblíž autobusové zastávky. Je to škola „rodinného typu“. Jde o školu plně organizovanou s devíti postupnými ročníky, školní družinou a školní jídelnou. Školu navštěvuje v průměru 430 žáků ročně. Do školní družiny dochází maximálně 130 žáků. Pro výuku jsou využívány dvě PC učebny a odborné učebny pro výuku Ch - F, Př, Přv, Z, Hv, D a společenských věd, které rovněž slouží ke sledování televize, videa, jsou vybaveny počítači a dataprojektory. Do učebny fyziky a chemie byla zakoupena interaktivní tabule, dataprojektor a notebook, do učebny přírodovědy na prvním stupni druhá interaktivní tabule. Pro Tv se využívají dvě tělocvičny, posilovna a školní hřiště s tartanovou drahou, hřiště na odbíjenou a košíkovou rovněž s umělým povrchem. Školní družina a jídelna mají vyhrazené prostory. Žákům slouží také školní knihovna – informační centrum. Školu navštěvují žáci i z jiných částí Ostravy, např. Hrabůvky, Vítkovic.
Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor základní školy má v průměru 30 pedagogů, včetně vedení školy, 7 vychovatelek ŠD, 11 správních zaměstnanců. Škola má výchovného poradce a metodika prevence sociálně patologických jevů. Charakteristika žáků Většina žáků naší školy je z Ostravy-Hrabové.Ve školním roce 2008/2009 po zrušení ZŠ Mjr. Nováka v Ostravě-Hrabůvce k nám přibyli i žáci z této lokality. Další žáci dojíždějí do školy z blízkého okolí.
3.8. ŘÍZENÍ A REALIZACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT K realizaci ŠPS a MPP je nutná jednoznačná podpora vedení školy, výchovného poradce, učitelů, rodičů. Školní metodik prevence( ŠMP) za realizaci MPP odpovídá a snaží se skupinu učitelů maximálně rozšiřovat, aby se prevence stala běžnou součástí života školy, spolupracuje také s žákovskou samosprávou. Před začátkem realizace preventivních aktivit je nutné:
3.9. SPOLUPRÁCE, PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PREVENCE Podmínkou účinnosti je vzájemná spolupráce: ŠMP - vedení školy - výchovný poradce - učitelé předmětů zapojených do prevence (Ov, Rv, Př, Vz, Vo…) - ostatní učitelé. Znovu opakuji, že bez náležité podpory vedení, odkud se také často odvíjí podpora celého sboru, nemůže prevence fungovat kvalitně. Nikdy se všichni nepodílí, ale podpora pracovní, fyzická i psychická by měla být zřejmá.
4. Personální zajištění prevence Školní metodik prevence (ŠMP) – metodicky vede a koordinuje prevenci ve škole, realizuje preventivní aktivity
Výchovný poradce (VP) - intenzivně spolupracuje s metodikem prevence na realizaci preventivních aktivit. Zaměřuje se na žáky s výchovnými a studijními problémy, vyhledává žáky, kteří jsou ohroženi ve vztahu k problémům prevence. Nabízí pomoc při volbě povolání, odkazuje na další poradenské možnosti. Ředitel školy (ŘŠ ) – vytváří materiální, personální, časové a další podmínky pro realizaci preventivních aktivit. Sleduje efektivitu prevence sociálně patologických jevů, sleduje problémy v kontextu celé školy a provádí personální a organizační opatření. Svolává porady pedagogických pracovníků. Komunikuje s odborníky z oblasti prevence. Třídní učitelé (TU) - spolupracují na realizaci preventivních aktivit. Věnují se žákovi v rámci výuky, rozvíjí jeho kompetence v oblasti sociálních dovedností. Provádějí průběžnou diagnostiků žáků i celé třídy. Vyhodnocují sociální klima ve třídě. Třídní učitelé jsou v kontaktu s rodinou žáka a poskytují o něm informace při třídních schůzkách. Odborné instituce - spolupracují na realizaci preventivních aktivit ( Renarkon, PPP – okresní metodik prevence, Faust, Městská policie, Český červený kříž ad.). Volnočasové, sportovní a kulturní organizace - spolupracují na volnočasových aktivitách (Sportovní klub, Sokol Hrabová, Hasiči Hrabová, ZUŠ ad.)
5. Potřebnost projektu Program je realizován,
aby se zlepšila situace v oblasti výskytu sociálně patologických jevů
(rizikových projevů chování) nejen ve škole, ale i ve společnosti. Zdravý způsob
života by se měl začlenit do vzdělávání a výchovy dětí a mládeže. Více informací
z této oblasti by mělo být dobrým pomocníkem do dalšího života. Netřeba
dokazovat, že k úspěšnému zařazení do společnosti je dostatečná informovanost o
této problematice žádoucí.
6.2. Vyhodnocení RSPCH 1 a RSPCH 2
Školní rok: 2008/2009 Počet respondentů RSPCH 1(učitelé): 20 Počet respondentů RSPCH 2(žáci): 70
Pořadí rizik sociálně patologického chování žáků – učitelé:
Pořadí rizik sociálně patologického chování žáků – žáci:
6.3. PROJEKT: Normální je nekouřitVe školním roce 2008/2009 byl poprvé s žáky druhého stupně proveden projekt, jehož cílem bylo seznámit žáky s historií kouření, jeho vlivem na zdraví lidí, pracovat s anketou, zpracovávat informace, výsledky (včetně grafů), prezentovat získané poznatky. Celému projektu předcházela anketa o kouření (zhruba 14 dní před samotným projektem zadána ve všech třídách od 6. do 9. ročníku v rodinné výchově a ve výchově ke zdraví. Kouření je jedním z rizikových faktorů chování, proto i výsledky ankety je možné používat ke srovnání v jednotlivých letech a dále s těmito informacemi pracovat. Na čtvrtou otázku ankety žáci odpovídali takto:4. Kouřil jsem:
Na čtvrtou otázku žáci odpovídali: 91 žáků nekouří, 44 žáků kouřilo jednou, 22 žáků kouří příležitostně, 15 žáků kouří pravidelně.
Ø
52,9 % nekouří
A jak to vypadá v rodinách žáků? Na první otázku žáci odpovídali takto: 1. U vás v rodině kouří:
Žáci na první otázku, kdo u nich v rodině kouří, odpovídali takto: u 71 žáků nekouří nikdo, u 48 žáků kouří oba rodiče, u 32 žáků kouří otec a u 21 žáků kouří matka. Ø 41,3 % nekouří nikdo
6.4. Při rozborech a hodnoceních budeme vycházet z následujících poznatků a zkušeností:
7. FINANCOVÁNÍ PREVENCE Každoročně je z rozpočtu školy na prevenci vyčleněna částka minimálně 5000, - Kč (ÚMOb Hrabová – zřizovatel školy), dalšími konkrétními částkami přispívají rodiče žáků.
8. VZDĚLÁVÁNÍ 8.1. VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE V posledních letech je nabídka velmi bohatá a práce ŠMP náročná. Aby se v problému ŠMP orientoval, je naprosto nezbytné také individuální vzdělávání a vlastní studium, protože styl a metody práce se neustále proměňují podle současné celospolečenské situace i aktuálních poměrů. Pedagogicko-psychologická poradna a také okresní metodik prevence a jeho semináře zůstávají i nadále výborným zdrojem informací pro ŠMP. 8.2. VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ Původní koncepce, kdy výchovný poradce, ŠMP nebo jiní účastníci vzdělávacích akcí informovali zprostředkovaně své kolegy, se neopustila. Velmi přínosné i ekonomické by mohly být také školení a přednášky, uspořádané pro pedagogy přímo ve škole. Sami učitelé navštěvují řadu seminářů a získávají cenné zkušenosti. 9. FORMY A METODY PRÁCE Primární prevence (PP) V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ (viz také MPP příloha 1 ) I. STUPEŇ Prevenci má na starosti třídní učitel, záleží do značné míry na jeho osobnosti, jak bude pracovat, do kterých předmětů zařadí níže vyjmenované tematické okruhy. U malých dětí (1. a 2. třída) je PP v podstatě nedílnou součástí práce učitele, kterou vždy dělal, stačí, když si bude svůj podíl na PP uvědomovat a vědět o kontextu v rámci MPP. S oblastí PP se děti setkají v prvouce, přírodovědě, vlastivědě a dalších předmětech. Učitel na 1. stupni ve svém vyučování využije všech možných pracovních metod. Fakt, že získání všech výše uvedených znalostí jde napříč jednotlivými předměty, tomu naopak prospěje a dítě se naučí poznávat souvislosti. Na rozdíl od druhého stupně má učitel tu výhodu, že ví přesně, co již děti znají a jak čemu rozumí. Umožňuje mu to plynule navazovat na další oblasti prevence. Příklady metod práce pro učitele na 1. a 2.stupni:
II. STUPEŇ Práce na druhém stupni je velmi důležitá, ale obtížná z hlediska koordinace činnosti. Není dobré, když se děti cítí informacemi přesyceni (drogy). Učitelé občanské výchovy, rodinné výchovy, výchovy ke zdraví, výchovy k občanství, přírodopisu a dalších by měli jasně vědět, co se kdy probírá, jaké nadstandardní aktivity děti absolvují. Významnou roli hraje osobnost učitele. 10. NADSTAVBOVÉ AKTIVITY Všechno, co se pro děti připravuje mimo rámec "normální" výuky ve třídě, nezaručuje ještě úspěch ani efektivitu, přestože nestandardní forma i prostředí umožňuje dětem lépe vnímat problémy v kontextu společenského jevu, nikoli jako "probíranou látku" . Zkušenosti z posledních let naznačují, že PP nelze omezit na vyučovací hodiny a 1-2 besedy s odborníkem ve třídě. Problematika je mnohem závažnější a děti by měly projít, poznat a prožít mnohem více. 10.1. NADSTAVBOVÉ AKTIVITY V RÁMCI ŠKOLY Řada školních aktivit a akcí s PP přímo nebo nepřímo souvisí. Škola také své akce každoročně opakuje a kontinuita činností PP je podmínkou její funkčnosti. Řadu let škola zajišťuje pro žáky řadu volnočasových aktivit, přičemž využíváme také dobré podmínky v okolí školy. 10.1.1. Školy v přírodě, lyžařské kurzy Školy v přírodě a lyžařské kurzy mají tradici a jsou součástí ŠVP školy . Současná strategie školy, totiž vzdělávat učitele v oblasti zážitkové pedagogiky, umožňuje využít ideální podmínky, které tyto aktivity poskytují: nestandardní prostředí, volný čas, hry a sport, seberealizace a spolupráce, zpětná vazba, modelové situace, rozvoj osobnosti, zodpovědnost atd. Učitelé předkládají před odjezdem přesný program a vedení školy doporučuje zapojit prvky PP. Z hlediska efektivity je také důležitá zpětná vazba, realizovaná podle možností: nástěnka, foto a video dokumentace, slohové práce, dokončení, zpracování a prezentace projektů. Doporučujeme také děti motivovat před odjezdem, aby se těšily na specifickou práci a zážitky. 2) Zážitkové kurzy RENARKONU Škola efektivně spolupracuje při přípravě a realizaci zážitkových programů s dalšími subjekty a je také závislá na finanční podpoře (kurz Renarkonu hrazen z rozpočtu školy) a koncepci kurzu. Jeho realizace zůstává již v režii instituce. S Renarkonem spolupracuje škola již delší dobu. 4. a 7. ročník absolvuje v jednom školním roce bloky primární prevence pod názvem Buď OK. Program je přizpůsoben běžnému školnímu roku a zapadá tak do kontextu běžného školního života. Témata jednotlivých bloků jsou zaměřena nejen na problematiku drogových závislostí, ale i na rozvíjení komunikativních dovedností, schopnosti autonomního rozhodování, posilování sebevědomí a sebejistoty, řešení problémů, zodpovědnosti atd. Nedílnou součástí je i problematika AIDS, gamblingu a náboženských sekt. V celém programu se klade důraz zdravý životní styl. 3) Den otevřených
dveří (DOD), jarmark vánoční nebo velikonoční, besídky, rozloučení 9. ročníku,
projekty (např. Den Země)
4)Zájezdy 5) Schránka důvěry,
žákovská samospráva 6) Ostatní
11. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
12. JEDNORÁZOVÉ AKCE Jednorázové akce jsou součástí příloh MPP a každoročně se vyhodnocují.
13. KONZULTAČNÍ HODINY Pravidelné konzultační hodiny mají stanoveny výchovný poradce a ŠMP. Školní metodik prevence je v současné době učitel s plným úvazkem, navštěvuje rodiče na třídních schůzkách, děti za ním chodí se svými problémy a úzce spolupracuje s vedením školy a výchovným poradcem. Rodiče jsou mnoha způsoby informováni o činnosti ŠMP a mohou si schůzku domluvit, příliš zájmu však neprojevují.
14. INFORMOVÁNÍ RODIČŮ
15. Spolupráce s jinými institucemi a organizacemi
16. MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ 1. ŠKOLNÍ KNIHOVNA
2.
UČITELSKÁ KNIHOVNA
3.
VIDEO
4.
SEZNAM LITERATURY KE STUDIU 5. INTERNETOVÉ STRÁNKY Pro informovanost pedagogů i
rodičů využíváme stránky odborných institucí a podle potřeby rozšiřujeme mezi
rodiče a žáky odkazy:
17. NÁSTĚNKA Na dvou frekventovaných místech jsou informační tabule s kontakty. Ve škole funguje také schránka důvěry.
18. PROPAGACE ŠKOLY
19. CHARAKTERISTIKA PROGRAMU Program prevence je již charakterizován v úvodu. Snaží se nahlížet na práci v této oblasti zcela komplexně, tedy jako na nedílnou součást výchovy a vzdělávání v kontextu se ŠVP, doplněnými o nové metody a postupy zážitkové pedagogiky. Charakteristický je důraz na vzdělávání pedagogů a vztahy učitelů a žáků v jednotlivých třídách, osobnostní výchovu, zdravý životní styl a náplň volného času. Snažíme se zavést jistou tradici všech aktivit, aby i děti vnímaly návaznost a vztahy jevů, předmětů, lidí v co nejširším kontextu.
20. SLEDOVÁNÍ EFEKTIVITY Při hodnocení vycházíme ze zkušeností a návaznosti jednotlivých aktivit. Všechny aktivity dětí, ať už projekty z vyučování nebo třeba kurzy, opakovaně prezentujeme dětem, rodičům i učitelům. Zájem o některé akce stoupá, jinde je nižší. To se stává východiskem pro osnovu aktivit na následující rok. K řadě akcí zjišťujeme ohlas u dětí návazným programem a tvoříme výstup, který je odrazovým můstkem do budoucna.Na konci školního roku provádíme vždy vyhodnocení MPP. Sledujeme problémové děti, jejich počet, chování a vliv ve skupině. Podle situace pak reagujeme (kontakt s rodiči, zvláštní třídní schůzky, sociometrický rozbor třídy apod.). Každoročně budeme provádět dotazníková šetření zaměřená na srovnání rizikových projevů chování. V roce 2013 proběhne vyhodnocení ŠPS za období let 2009-2013, bude analyzován výskyt řešených rizikových projevů chování žáků a srovnán také s rokem 2009.
ŠPS projednána na pedagogické radě dne 28.8.2009.
V Ostravě dne 27. 9. 2009
Mgr. Helena Nováková
Mgr. Alena Gomolová | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||