Školní program proti šikanování  

Minimální preventivní program na školní rok 2011 - 2012 

Školní preventivní strategie školy na období 2009 - 2013

1.  ÚVOD

Prevence rizikových projevů chování (sociálně-patologických jevů ) se již stala nedílnou součástí výchovy i výuky na základní škole, ovšem hranice školy do značné míry přesahuje.  Prevenci chápeme jako prostředek, kterým dětem naznačíme, jak zaujímat postoje a názory, jak argumentovat a diskutovat, jak přijímat a odmítat, jak se nebát říci svůj názor, jak využívat  volný čas, jak pochopit sám sebe, jak poznat ostatní, jak hledat ty správné lidi a být tím správným člověkem mezi nimi.

2.    CÍL

Vedle rodiny je základní škola místem, kde se utváří osobnost žáka.

Cíle v rámci prevence lze rozdělit na dlouhodobé, které předkládá Školní preventivní strategie (ŠPS) v horizontu několika let, a krátkodobé, které jsou velice konkrétní a zachycuje je Minimální preventivní program (MPP) jako  dokument daného školního roku zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností.

2.1. Dlouhodobé cíle v rámci ŠPS

1. Snažit se vychovat dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku.

2. Aktivně zapojit rodiče do prevence rizikových projevů chování.

3. Aktivně přijímat zdravý životní styl.

2.2. Krátkodobé cíle v rámci ŠPS

1. Snížit počet uživatelů tabákových výrobků

2. Důsledná prevence šikany a násilí

3. Ve spolupráci s rodiči řešit otázky netolismu u dětí

4. Snažit se proniknout do problematiky domácího násilí

2.3. Cíle MPP

Cílem minimálního preventivního programu (dále MPP) je tedy taková osobnost žáka, která bude "na svůj věk" natolik zralá, že dokáže na problém ukázat, zkoumat ho, ptát se, srovnávat a pochopit ho, která bude schopna učinit rozhodnutí, která si bude vážit svého zdraví a umět nakládat se svým volným časem.

3.    VLASTNÍ PROGRAM

Pro MPP a jeho realizaci je nutné vymezit konkrétní aktivity podle věku, resp. jednotlivých ročníků, vytvořit variabilní časový harmonogram, specifikovat realizaci primární prevence v rámci ZŠ i mimo ni.

3.1.  Platná legislativa:

•  Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních, č.j. 20 006/2007-51

•  Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č.j. 24 246/2008-6

•  Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole a při prevenci a postihu záškoláctví,  č.j. 10 194/2002-14

•  Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

•  Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č.j. 14 423/99-22

•  Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu, č.j. 11 691/2004-24

•  Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č  112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006 Sb.

•  Zákon č.49/2009 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném  vzdělávání (novela školského zákona)

3.2. VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ = rizikové projevy chování

Při vymezení sociálně patologických jevů lze vycházet z Metodického pokynu  MŠMT, č.j. 20 006/2007-51, v němž  primární prevence sociálně patologických jevů u žáků je zaměřena na:

a)   předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků:

• záškoláctví,

• šikana, kyberšikana,  rasismus, xenofobie, vandalismus,

• kriminalita, delikvence,

• užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „OPL“) a onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek,

• závislost na politickém a náboženském extremismu,

• netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling)

b)   rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:

• domácího násilí,

• týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání,

• ohrožování mravní výchovy mládeže,

• poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).

3.3.  OKRUHY PREVENCE RIZIKOVÝCH PROJEVŮ  CHOVÁNÍ ŽÁKŮ

        TEDY JSOU:               

• šikana – adaptační kursy, přednáška pro rodiče, proškolení pedagogů, interaktivní hodiny ve výuce

• záškoláctví – důslednost při omlouvání absence, přednáška pro rodiče, proškolení pedagogů

• rasismus, xenofobie – pozitivní sociální zkušenost s jinými etniky, proškolení pedagogů

• vandalismus – důslednost ve výchovně vzdělávacím procesu školy, besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce

• kriminalita, delikvence - důslednost ve výchovně vzdělávacím procesu školy, besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce

• drogové závislosti - přednáška pro rodiče, proškolení pedagogů, besedy s odborníky,   interaktivní hodiny ve výuce

• sex, HIV/AIDS – besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce

• náboženský extremizmus – besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce

• netolismus – besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce,  proškolení  pedagogů

• gambling – besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce, proškolení  pedagogů      

• domácí násilí – proškolení pedagogů

• týrání a zneužívání dětí – proškolení pedagogů

• ohrožování mravní výchovy mládeže – proškolení pedagogů

• poruchy příjmu potravy – besedy s odborníky, interaktivní hodiny ve výuce, proškolení pedagogů

3.4. Vymezení primární prevence

„Primární prevencí rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se rizikovými projevy chování, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření.

Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci, tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Jsou to tedy programy, které se zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování. Nejjednodušší definicí specifických preventivních programů je tzv. ekonomická negativní definice: Programy specifické primární prevence jsou všechny takové programy, které by neexistovaly, kdyby neexistoval problém rizikových projevů chování, tj. tyto programy by za neexistence fenoménu sociální patologie nevznikaly a nebyly rozvíjeny.“             

Specifická primární prevence může být realizována jako

• Všeobecná -  specifická PP je zaměřena na cílovou skupinu, např. třídu, u které není zatím specifikováno nebo nejeví známky rizikového chování.
• Selektivní PP - je zamřena na primární cílovou skupinu - ta část populace, u které chceme zamezit vzniku rizikového chování.
• Součástí primární prevence je také včasná intervence (někdy nazývaná též jako indikovaná prevence), která předchází sekundární prevenci, tj. přímé individuální práci s klientem.

Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů, pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (např. různé volnočasové aktivity) by existovaly a byly by žádoucí i v případě, že by neexistovaly rizikové projevy chování.

3.5. Vymezení sekundární prevence

Sekundární prevence – předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování. V tomto pojetí je sekundární prevence název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení.

3.6. Základní kompetence prevence

• Zvyšování sociální kompetence - rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomování si důsledků jednání.
• Posilování komunikačních dovedností - zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku.
• Vytváření pozitivního sociálního klimatu - každodenní život školy musí mít takovou kvalitu, aby dětem umožňoval osvojit si kompetence zdravého životního stylu, pocit důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty.
• Formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám - pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje.
• Bezpečná škola - prevence před úrazy a ochrana zdraví dětí ve škole.

3.7. Charakteristika školy

Název školy

Základní škola, Ostrava-Hrabová, Paskovská 46, příspěvková organizace

se sídlem:            Paskovská 46/110, 720 00 Ostrava-Hrabová

IČ:                     70989061

Ředitel školy:       Mgr. Helena Nováková

                         J. Škody 185/8, 700 30  Ostrava-Dubina

Zřizovatel            Statutární město Ostrava - městský obvod Hrabová

se sídlem:            Bažanova 4, 720 00  Ostrava-Hrabová

Druhy a typy školských zařízení, která škola sdružuje:

1. Základní škola:

                              kapacita                                           700 žáků

                              současný stav                                   430 žáků      

2. Školní jídelna:

                              kapacita                                           400 jídel

3. Školní družina:

                              kapacita                                            130 žáků

Základní škola byla zařazena do sítě škol: 1.1.2003

Webové stránky školy: www.zshrabova.cz.

Základní škola v Ostravě – Hrabové je umístěna na začátku obce ,  poblíž autobusové zastávky. Je to škola „rodinného typu“. Jde o školu plně organizovanou s devíti postupnými ročníky, školní družinou  a  školní jídelnou. Školu navštěvuje v průměru 430 žáků ročně. Do školní družiny dochází maximálně 130 žáků.

Pro výuku jsou využívány dvě PC učebny a odborné učebny pro výuku Ch - F, Př, Přv, Z, Hv, D a společenských věd,  které rovněž slouží  ke sledování televize, videa, jsou vybaveny počítači a dataprojektory. Do učebny fyziky a chemie byla zakoupena interaktivní tabule, dataprojektor a notebook, do učebny přírodovědy na prvním stupni druhá interaktivní tabule. Pro Tv se využívají dvě tělocvičny, posilovna a školní hřiště s tartanovou drahou, hřiště na odbíjenou a košíkovou rovněž s umělým povrchem. Školní družina a jídelna mají vyhrazené prostory. Žákům slouží také školní knihovna – informační centrum. Školu navštěvují žáci i z jiných částí Ostravy, např. Hrabůvky, Vítkovic.

Charakteristika pedagogického sboru 

Pedagogický sbor základní školy má v průměru 30 pedagogů, včetně vedení školy, 7 vychovatelek ŠD, 11 správních zaměstnanců. Škola má výchovného poradce a metodika prevence sociálně patologických jevů.

Charakteristika žáků

Většina žáků naší školy je z Ostravy-Hrabové.Ve školním roce 2008/2009 po zrušení ZŠ Mjr. Nováka v Ostravě-Hrabůvce k nám přibyli i žáci z této lokality. Další žáci dojíždějí do školy z blízkého okolí.

3.8. ŘÍZENÍ A REALIZACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT

K realizaci ŠPS a MPP je nutná jednoznačná podpora vedení školy, výchovného poradce, učitelů, rodičů. Školní metodik prevence( ŠMP) za realizaci MPP odpovídá a snaží se skupinu učitelů maximálně rozšiřovat, aby se prevence stala běžnou součástí života školy, spolupracuje také s žákovskou samosprávou.

Před začátkem realizace preventivních aktivit je nutné:

1. seznámit s náplní MPP a ŠPS celý sbor a připravit jeho realizaci na základě analýzy současného stavu, prostředí školy, problémových žáků a dalších specifik,

2. vytvořit užší tým, který se bude podílet na jednotlivých, především nadstavbových aktivitách,

3. dohodnout se na sledování a vyhodnocování všech aktivit v rámci MPP a ŠPS.

3.9. SPOLUPRÁCE, PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PREVENCE  

Podmínkou účinnosti  je vzájemná spolupráce: ŠMP - vedení školy - výchovný poradce - učitelé předmětů zapojených do prevence (Ov, Rv, Př, Vz, Vo…) - ostatní učitelé. Znovu opakuji, že bez náležité podpory vedení, odkud se také často odvíjí podpora celého sboru, nemůže prevence fungovat kvalitně. Nikdy se všichni nepodílí, ale podpora pracovní, fyzická i psychická by měla být zřejmá.

4.    Personální zajištění prevence

Školní metodik prevence (ŠMP) – metodicky vede a koordinuje prevenci ve škole, realizuje preventivní aktivity

• seznamuje ředitele školy s podrobnostmi preventivního programu školy na daný školní rok

• spolupracuje s výchovným poradcem

• zúčastňuje se  odborných seminářů a porad ŠMP a informuje ostatní pracovníky školy

• vytváří MPP, ŠPS,  podílí se na jejich realizaci a hodnotí úspěšnost

• detailně rozpracovává a každoročně vyhodnocuje preventivní aktivity   s pedagogy I. a II. stupně, kteří realizují preventivní aktivity v rámci výuky (Vz,Vo, Ov, Rv, Prv, Př …)

• proškolení pedagogických pracovníků, popř. správních zaměstnanců v problematice sociálně  patologických jevů – diagnostika, řešení, prevence

• proškolení rodičů v problematice soc. patologických jevů – informace, aktuální situace, diagnostika, řešení, prevence, besedy, přednášky

• konzultace, krizová intervence

• spolupráce s rodiči

• www stránky školy

• podněty rodičů a zástupců obce z jednání školské rady

• aktivity pro žáky – specifická a nespecifická prevence

• preventivní programy

• jednorázové akce

• volnočasové aktivity

• spolupráce s jinými institucemi

 Výchovný poradce (VP) - intenzivně spolupracuje s metodikem prevence na realizaci preventivních aktivit. Zaměřuje se na žáky s výchovnými a studijními problémy, vyhledává žáky, kteří jsou ohroženi ve vztahu k problémům prevence. Nabízí pomoc při volbě povolání, odkazuje na další poradenské možnosti.

Ředitel školy (ŘŠ ) – vytváří materiální, personální, časové a další podmínky pro realizaci preventivních aktivit. Sleduje efektivitu prevence sociálně patologických jevů, sleduje problémy v kontextu celé školy a provádí personální a organizační opatření. Svolává porady pedagogických pracovníků. Komunikuje s odborníky z oblasti prevence.

Třídní učitelé (TU) - spolupracují na realizaci preventivních aktivit. Věnují se žákovi v rámci výuky, rozvíjí jeho kompetence v oblasti sociálních dovedností. Provádějí průběžnou diagnostiků žáků i celé třídy. Vyhodnocují sociální klima ve třídě. Třídní učitelé jsou v kontaktu s rodinou žáka a poskytují o něm informace při třídních schůzkách.

Odborné instituce - spolupracují na realizaci preventivních aktivit ( Renarkon,

PPP – okresní metodik prevence, Faust, Městská policie, Český červený kříž ad.).

Volnočasové, sportovní a kulturní organizace - spolupracují na volnočasových   aktivitách (Sportovní klub, Sokol Hrabová, Hasiči Hrabová, ZUŠ ad.)

5.    Potřebnost projektu

Program je realizován, aby se zlepšila situace v oblasti výskytu sociálně patologických jevů (rizikových projevů chování) nejen ve škole, ale i ve společnosti. Zdravý způsob života by se měl začlenit do vzdělávání a výchovy dětí a mládeže. Více informací z této oblasti by mělo být dobrým pomocníkem do dalšího života. Netřeba dokazovat, že k úspěšnému zařazení do společnosti je dostatečná informovanost o této problematice žádoucí.
Škola pomáhá rodičům v rozvoji dítěte a při jeho vzdělávání. Vedle rodiny a školy jsou do problému zainteresovány i další orgány a složky, které se zabývají právní ochranou dětí.
Nejdůležitějšími problémy v oblasti primární prevence jsou (Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy  na období 2009 – 2012):

• nedostatečné legislativní zakotvení prevence, nedostatečná spolupráce škol s rodiči, neochota rodičů participovat na prevenci
• prevence jen ve školách, absence prevence v rodinách
• vysoká společenská tolerance k legálním drogám (nedostatečná ochrana dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti)
• narůstající trend agresivity a násilí ve společnosti ad.

6.2. Vyhodnocení RSPCH 1 a RSPCH 2

Školní rok: 2008/2009
 

Počet respondentů RSPCH 1(učitelé): 20

Počet respondentů RSPCH 2(žáci): 70

Pořadí rizik sociálně patologického chování žáků – učitelé:

1. tabák, kouření

2. alkohol

3. šikana

4. netolismus (virtuální drogy)

5. domácí násilí

Pořadí rizik sociálně patologického chování žáků – žáci:

1. netolismus (virtuální drogy)

2. tabák, kouření

3. alkohol

4. rizikový sex

5. šikana                                                                     

6.3. PROJEKT: Normální je nekouřit

Ve školním roce 2008/2009 byl poprvé s žáky druhého stupně  proveden projekt, jehož cílem bylo seznámit žáky s historií kouření, jeho vlivem na zdraví lidí, pracovat s anketou, zpracovávat informace, výsledky (včetně grafů), prezentovat získané poznatky. Celému projektu předcházela anketa o kouření (zhruba 14 dní před samotným projektem zadána ve všech třídách od 6. do 9. ročníku v rodinné výchově a  ve výchově ke zdraví. Kouření je jedním z rizikových faktorů chování, proto i výsledky ankety je možné používat ke srovnání v jednotlivých letech a dále s těmito informacemi pracovat. Na čtvrtou otázku ankety žáci odpovídali takto:

4.  Kouřil jsem:

1. jednou

2. kouřím příležitostně

3. kouřím pravidelně

4. nekouřím vůbec

Na čtvrtou otázku žáci odpovídali: 91 žáků nekouří, 44 žáků kouřilo jednou, 22 žáků kouří příležitostně, 15 žáků kouří pravidelně.

Ø  52,9  %  nekouří
Ø  25,6  %  jednou   
Ø  12,8  %  kouří příležitostně
Ø   8,7  %  kouří pravidelně

A jak to vypadá v rodinách žáků?  Na první otázku žáci odpovídali takto:

1. U vás v rodině kouří:        

1. otec

2. matka

3. oba

4. nikdo

Žáci na první otázku, kdo u nich v rodině kouří, odpovídali takto: u 71 žáků nekouří nikdo, u 48 žáků kouří oba rodiče, u 32 žáků kouří otec a u 21 žáků kouří matka.

Ø 41,3 %  nekouří nikdo
Ø 27,9 %  oba rodiče
Ø 18,6 %  otec
Ø 12,2 %  matka

6.4. Při rozborech a hodnoceních budeme vycházet z následujících poznatků a zkušeností:

• dotazníky a ankety 

• hodiny Vz, Vo, Rv, Ov  v 6. – 9. ročníku -  názory, reakce a znalosti žáků

• slohová cvičení, které souvisejí se sociálně patologickými jevy (Čj)

• výtvarná díla žáků (Vv)

• modelové situace, scénky ve vyučování

• skupinové vyučování

• zájmy a volnočasové aktivity dětí, kroužky

• diskuze s lektory

• zkušenosti z lyžařských kurzů, pobytů v přírodě a školních výletů

• chování žáků a další mládeže v odpoledních hodinách

• porady učitelů, připomínky k chování žáků

• konzultace s rodiči

• zprávy z žákovské samosprávy

• individuální pohovory s žáky

• zájem dětí o téma sociálně patologických jevů

• informace k problémům v médiích, především v časopisech pro mládež, tisk, internet, televize

• současné trendy ovlivňující život dětí a mládeže

• diskuze s ostatními ŠMP

• zkušenosti z předchozích aktivit, jejich rozbor

7.    FINANCOVÁNÍ PREVENCE

 Každoročně je z rozpočtu školy na prevenci vyčleněna částka minimálně 5000, - Kč (ÚMOb Hrabová – zřizovatel školy), dalšími konkrétními částkami přispívají rodiče žáků.

8.    VZDĚLÁVÁNÍ

8.1. VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE

V posledních letech je nabídka velmi bohatá a práce ŠMP náročná. Aby se v problému ŠMP orientoval, je naprosto nezbytné také individuální vzdělávání a vlastní studium, protože styl a metody práce se neustále proměňují podle současné celospolečenské situace i aktuálních poměrů. Pedagogicko-psychologická poradna a také okresní metodik prevence a jeho semináře zůstávají i nadále výborným zdrojem informací pro ŠMP.

8.2. VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ

Původní koncepce, kdy výchovný poradce, ŠMP nebo jiní účastníci vzdělávacích akcí informovali zprostředkovaně své kolegy, se neopustila. Velmi přínosné i ekonomické by mohly být také školení a přednášky, uspořádané pro pedagogy přímo ve škole. Sami učitelé navštěvují řadu seminářů a získávají cenné zkušenosti.

9.    FORMY A METODY PRÁCE

Primární prevence (PP) V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ (viz  také MPP příloha 1 )

I. STUPEŇ

Prevenci má na starosti třídní učitel, záleží do značné míry na jeho osobnosti, jak bude pracovat, do kterých předmětů zařadí níže vyjmenované tematické okruhy. U malých dětí (1. a 2. třída) je PP v podstatě nedílnou součástí práce učitele, kterou vždy dělal, stačí, když si bude svůj podíl na PP uvědomovat a vědět o kontextu v rámci MPP. S oblastí PP se děti setkají v prvouce, přírodovědě, vlastivědě a dalších předmětech. Učitel na 1. stupni ve svém vyučování využije všech možných pracovních metod. Fakt, že získání všech výše uvedených znalostí jde napříč jednotlivými předměty, tomu naopak prospěje a dítě se naučí poznávat souvislosti. Na rozdíl od druhého stupně má učitel tu výhodu, že ví přesně, co již děti znají a jak čemu rozumí. Umožňuje mu to plynule navazovat na další oblasti prevence.

Příklady metod práce pro učitele na 1. a 2.stupni:

• výklad (předávání informací, lze koordinovat a konzultovat se ŠMP),v přírodovědě, prvouce aj.

• samostatná práce, domácí příprava ( lze zjistit zájem a informovanost rodičů )

• projektové vyučování (v návaznosti na domácí přípravu, děti zpracovávají téma z oblasti pro nástěnku, časopis apod.), ve výtvarné výchově, českém jazyce, přírodovědě ad.

• skupinová práce (nácvik argumentace a obhajoby názorů, výběr informací, spolupráce), ve všech předmětech

• prožitkové metody, hraní rolí ( sociální a tvořivé hry, konflikt a možnosti jeho řešení, argumentace a odmítání, posilování prožitku ze hry )

• využití materiálů školy z oblasti PP ( video, učebnice Sám sebou, další materiály a zásobník her)

• interaktivní metody

II. STUPEŇ

Práce na druhém stupni je velmi důležitá, ale obtížná z hlediska koordinace činnosti. Není dobré, když se děti cítí informacemi přesyceni (drogy). Učitelé občanské výchovy, rodinné výchovy, výchovy ke zdraví, výchovy k občanství, přírodopisu  a dalších by měli jasně vědět, co se kdy probírá, jaké nadstandardní aktivity děti absolvují. Významnou roli hraje osobnost učitele.

10.    NADSTAVBOVÉ AKTIVITY

      Všechno, co se pro děti připravuje mimo rámec "normální" výuky ve třídě, nezaručuje ještě úspěch ani efektivitu, přestože nestandardní forma i prostředí umožňuje dětem lépe vnímat problémy v kontextu společenského jevu, nikoli jako "probíranou látku" . Zkušenosti z posledních let naznačují, že PP nelze omezit na vyučovací hodiny a 1-2 besedy s odborníkem ve třídě. Problematika je mnohem závažnější a děti by měly projít, poznat a prožít mnohem více.

     10.1. NADSTAVBOVÉ AKTIVITY V RÁMCI ŠKOLY

Řada školních aktivit a akcí s PP přímo nebo nepřímo souvisí. Škola také své akce každoročně opakuje a kontinuita činností PP je podmínkou její funkčnosti. Řadu let škola zajišťuje pro žáky řadu volnočasových aktivit, přičemž využíváme také dobré podmínky v okolí školy.

10.1.1. Školy v přírodě, lyžařské kurzy

Školy v přírodě a lyžařské kurzy mají tradici a jsou součástí ŠVP školy . Současná strategie školy, totiž vzdělávat učitele v oblasti zážitkové pedagogiky, umožňuje využít ideální podmínky, které tyto aktivity poskytují: nestandardní prostředí, volný čas, hry a sport, seberealizace a spolupráce, zpětná vazba, modelové situace, rozvoj osobnosti, zodpovědnost atd. Učitelé předkládají před odjezdem přesný program a vedení školy doporučuje zapojit prvky PP. Z hlediska efektivity je také důležitá zpětná vazba, realizovaná podle možností: nástěnka, foto a video dokumentace, slohové práce, dokončení, zpracování a prezentace projektů. Doporučujeme také děti motivovat před odjezdem, aby se těšily na specifickou práci a zážitky.

2) Zážitkové kurzy RENARKONU

Škola efektivně spolupracuje při přípravě a realizaci zážitkových programů s dalšími subjekty a je také závislá na finanční podpoře (kurz Renarkonu hrazen z rozpočtu školy) a  koncepci kurzu. Jeho realizace zůstává již v režii instituce. S Renarkonem spolupracuje škola již delší dobu. 4. a  7. ročník absolvuje v jednom školním roce  bloky primární prevence pod názvem Buď OK. Program je přizpůsoben běžnému školnímu roku a zapadá tak do kontextu běžného školního života.

Témata jednotlivých bloků jsou zaměřena nejen na problematiku drogových závislostí, ale i na rozvíjení komunikativních dovedností, schopnosti autonomního rozhodování, posilování sebevědomí a sebejistoty, řešení problémů, zodpovědnosti atd. Nedílnou součástí je i problematika AIDS, gamblingu a náboženských sekt. V celém programu se klade důraz zdravý životní styl.

3) Den otevřených dveří (DOD), jarmark vánoční nebo velikonoční, besídky, rozloučení 9. ročníku, projekty (např. Den Země)
Slouží především k prezentaci školy a její práce. Škola má příležitost rodiče seznámit se svou koncepcí a prezentovat svoje aktivity.

4)Zájezdy  
Učitelé a další zaměstnanci školy každý rok jezdí na třídenní výlet, kde se dobře upevňují vzájemné vztahy, lidé se poznávají a kolektiv díky tomu lépe spolupracuje. Také díky této tradici se ŠMP a vedení daří získat pedagogy pro další vzdělávání z oblasti pedagogiky a spolupráce. Okruh učitelů zapojených do nadstandardních aktivit, PP, zážitkové pedagogiky se postupně, pomalu rozšiřuje. Přes všechny komplikace však docházím k závěru, že situace ve sboru je velmi dobrá. Díky vynikajícím osobnostem a profesionálnímu přístupu předpokládám úspěšnou realizaci MPP.

5) Schránka důvěry, žákovská samospráva
- asi není třeba vysvětlovat, ne všechno se dítě odváží někomu říct.

6) Ostatní
Škola využívá  služeb dalších subjektů podle potřeby a jsou plánovány a vyhodnoceny v rámci MPP na daný školní rok.

11.    VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

• · ZÁJMOVÉ ČINNOSTI
  - každý rok nabízeno až 20 kroužků

• · SPORT a Sportovní klub
  - škola platí správce školního hřiště, to je každé odpoledne přístupné, o víkendu celý den

• · SOUTĚŽE A TURNAJE
  - účastníme se většiny olympiád, komerčních i meziškolních turnajů, závodů

12.    JEDNORÁZOVÉ AKCE

Jednorázové akce jsou součástí příloh MPP a každoročně se vyhodnocují.

13.    KONZULTAČNÍ HODINY

Pravidelné konzultační hodiny mají  stanoveny výchovný poradce a ŠMP. Školní metodik prevence je v současné době učitel s plným úvazkem, navštěvuje rodiče na  třídních schůzkách, děti za ním chodí se svými problémy a úzce spolupracuje s vedením školy a výchovným poradcem. Rodiče jsou mnoha způsoby informováni o činnosti ŠMP a mohou si schůzku domluvit, příliš zájmu však neprojevují.

14.    INFORMOVÁNÍ RODIČŮ

• TŘÍDNÍ SCHŮZKY, třídní učitelé - konzultace z oblasti PP

• Žákovské knížky

• LETÁKY RODIČŮM – informační leták, šikana, internet a počítačové hry, drogy

• POZVÁNKA - odpolední beseda s odborníky na téma drogy

• KonzultačNÍ HODINY  ŠMP

• WWW,@ - informace na stránkách školy

• ŠKOLSKÁ RADA

• Nástěnka prevence rizikovÝch pROJEVů Chování

15.       Spolupráce s jinými institucemi  a organizacemi

16.    MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ

1.      ŠKOLNÍ KNIHOVNA

2.      UČITELSKÁ KNIHOVNA
Nabízí odborné publikace z oblasti prevence, sexuální výchovy, zneužívání drog, šikanování, zásobníky a metodiky her a cvičení, časopis Závislosti a my.

3.      VIDEO
- Řekni drogám NE
- Ještě něco o drogách
- Zrození života
- Sexuální výchova – Čas proměn

4.      SEZNAM LITERATURY KE STUDIU
oblast PP-drogy:
T.Illes: Děti a drogy
D.Dvořák: Metodika vzdělávacích programů a prevence drog. závislostí, HIV a AIDS
K.Nešpor: Prevence problémů působených alkoholem a drogami
K.Nešpor: Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami
Y.Kenlsová: Zpackaný život
K.Nešpor: Alkohol, drogy a vaše děti
K.Nešpor: Kouření, pití, drogy
J.Presl: Drogová závislost
M.Elliotová: Jak ochránit své dítě
K.Nešpor: Romantické období končí
Z.Kašparová: Sám sebou, sada učebnic
Němec, Bodláková: Prevence zneužívání návykových látek
R.John, J.Presl: Drogy:otázky a odpovědi
Nešpor a kol.: 2001+ fit in
M. Nožina: Svět drog v Čechách

oblast zdraví a vývojových poruch
Jucovičová: Metody práce s dětmi s LMD
Jucovičová: Metody hodnocení a tolerance dětí se spec. poruchami učení
Specifické poruchy učení a chování, slovník,1994 - metodický materiál
O.Zelinková: Poruchy učení
Z.Matějček: Dyslexie - spec. poruchy učení
Prokopová, Schweizerová: Neklidné dítě
M.Váňová: Pedagogům o prevenci AIDS

oblast výchovy, pedagogiky, sex. výchovy, šikany, her apod.
T.Šišková: Výchova k toleranci a proti rasismu
P.Říčan: Agesivita a šikana mezi dětmi
J.S. Cangelosi: Strategie řízení třídy
Ruckerová – Voglerová: Učení bez stresu
V.Pařízek: Učitel v nezvyklé školní situaci
Z.Matějček: Po dobrém nebo po zlém
J.Dobson: Dětský vzdor
Z.Matějček: Co děti nejvíce potřebují
Z.Matějček: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní
S.Meredithová: Dospívání a sex
E.Muhlan: Proč hned vybuchnout
E.Muhlan: Mami, tatínek říkal
C.a E. Muhlan: Zapomeň, mámo
V.Štěřík,L.Vrchovský: O čem se doma nemluví aneb úvod do pohlavního života
H.Joyeux: Přichází puberta
H.Joyeux: City, sexualita. AIDS
M.Azltová: Puberta je, když začínají s rodiči potíže
P.Lefévre: Příběhy psané životem
J-L.Fournier: Mysli! Holce přece nemůžeš říkat vole!
O.Pšenička: Sexuální výchova v rodině
M.Kolář: Skrytý svět šikanování ve školách
Ch.A.Smith: Třída plná pohody
G.Keller: Mami, tati, jak se mám učit
E.Pausewangová: 100 her k rozvoji tvořivosti…
F.P.Schimunek: Slovní hodnocení žáků
Canfield, Wells: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků
S.Hermochová: Hry pro život 1,2
Portmanová, Schneiderová: Hry zaměřené na zvýšení koncetrace a uvolnění
Jan Neumann: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě

 

5. INTERNETOVÉ STRÁNKY

Pro informovanost pedagogů i rodičů využíváme stránky odborných institucí a podle potřeby rozšiřujeme mezi rodiče a žáky odkazy:
www.drogovaporadna.cz
www.prevcentrum.cz
www.sananim.cz
www.skalik.cz

17.    NÁSTĚNKA

Na dvou frekventovaných místech jsou informační tabule s kontakty. Ve škole funguje také schránka důvěry.

18.    PROPAGACE ŠKOLY

1. www.zshrabova.cz

2. informační letáky

3. Hrabovské listy

4. školní časopis

5. nástěnky školy

19.    CHARAKTERISTIKA PROGRAMU

Program prevence je již charakterizován v úvodu. Snaží se nahlížet na práci v této oblasti zcela komplexně, tedy jako na nedílnou součást výchovy a vzdělávání v kontextu se ŠVP, doplněnými o nové metody a postupy zážitkové pedagogiky. Charakteristický je důraz na vzdělávání pedagogů a vztahy učitelů a žáků v jednotlivých třídách, osobnostní výchovu, zdravý životní styl a náplň volného času. Snažíme se zavést jistou tradici všech aktivit, aby i děti vnímaly návaznost a vztahy jevů, předmětů, lidí v co nejširším kontextu.

20.    SLEDOVÁNÍ EFEKTIVITY

Při hodnocení vycházíme ze zkušeností a návaznosti jednotlivých aktivit. Všechny aktivity dětí, ať už projekty z vyučování nebo třeba kurzy, opakovaně prezentujeme dětem, rodičům i učitelům. Zájem o některé akce stoupá, jinde je nižší. To se stává východiskem pro osnovu aktivit na následující rok. K řadě akcí zjišťujeme ohlas u dětí návazným programem a tvoříme výstup, který je odrazovým můstkem do budoucna.Na konci školního roku provádíme vždy vyhodnocení MPP. Sledujeme problémové děti, jejich počet, chování a vliv ve skupině. Podle situace pak reagujeme (kontakt s rodiči, zvláštní třídní schůzky, sociometrický rozbor třídy apod.). Každoročně budeme provádět dotazníková šetření zaměřená na srovnání rizikových projevů chování. V roce 2013 proběhne vyhodnocení ŠPS za období let 2009-2013, bude analyzován výskyt řešených rizikových projevů chování žáků a srovnán také s rokem 2009.

ŠPS projednána na pedagogické radě  dne 28.8.2009.

V Ostravě  dne 27. 9. 2009                                         

Mgr. Helena Nováková
ředitel školy

Mgr. Alena Gomolová
školní metodik prevence